Bábovka

Čauko-ko! Prý se vám mám představit. Říkají mi Bábovka a jsem slepice, kdybyste si toho nevšimli. Do azylu jsem se dostala před třemi lety jako sedmiletá. A zkuste hádat proč… Jo, přesně proto! Přestala jsem snášet vajíčka! Už to nešlo. Vážně jsem byla dobrá jen na to? Měla jsem štěstí v neštěstí, že jsem se dostala sem. To zase jó. Vlastně, lépe jsem dopadnout ani nemohla. Ale stejně mi to hlava nebere.

Po světě běhá spousta lidských samiček po menopauze. Řekla bych, že jich se nikdo nezbavuje. Tak proč nás jo? Nemáme nárok na klidné stáří? Trochu odpočinku, což? Jak říkám, naštěstí jsem, kde jsem a je mi fajn. Naprosto to splňuje moje představy o slepičím důchodu. Prožít celý slepičí život v takovém ráji by bylo jako sen! Proto velké díky všem, kdo se na tom jakkoliv podílíte.