Agar

Agar

Představte si, že se narodíte do tmavého místnosti, kde není nic, než pláč vašich sourozenců a téměř vyčerpaná maminka, která se skoro nezvládne ani postavit na nohy. To je realita mnoha zvířat, která jsou množena pro peníze. I moje mamka k tomu byla používána. Když mi ale byl den, přišli nějakcí lidé a mě, moje sourozence i maminku odnesli. A proto já věřím, že zázraky se dějí. Když se dostanete z pekla, věří se na ně snadno.

Ti lidé byli ze spolku Merikon a zachraňují pejsky všude možně. Bydleli jsme ve světlé maštali a čekali co bude dál. A jednou se to stalo a ve dveřích se objevili moji dvojnožci. Okamžitě jsem poznal, že jsou moji. Tolik mě mazlili, přivezli mi deku a hračky a pak... pak odjeli.

Co to jako je? Byl jsme otálně zmatený, ale ta paní, u které jsme bydleli mi vysvětlila, že je ještě brzy, abych šel od maminky a že to jsou moji noví lidé a s nimi já budu žít, ale až za 14 dní. Nemohl jsem se dočkat, ale stalo se to a já jsem našel svojí smečku a to jsem ještě netušil, jak velká vlastně celá ta smečka bude. 

Teď už je to šest let. Z malého ustrašeného štěňátka jsem vyrostl v obranáře smečky. Na statku se kamarádím se všemi, no, jen pana Kachniče se trošku bojím. A jsem moc rád, že tu mohu být.